Láska vítězí, ale ne tak, jak si Rob Bell myslí

Andrew Funka / 26.11.2020

      Toto je krátká recenze nedávno přeložené a vydané knihy Roba Bella, „Láska vítězí“. Po svém vydání v USA probudila tato kniha kontroverzi, protože se v ní Bell odvrací od ortodoxního křesťanského chápání pekla a spásy. Je však třeba říci, že ačkoliv může pro některé z nás být tato kniha zklamáním, zároveň poskytuje potenciál započít některé důležité rozhovory – rozhovory o tom, kdo je Bůh, jaký doopravdy je a co je ten úžasný dar spásy, který nám všem nabídl v Ježíši Kristu.
     V této recenzi poukáži na tři klíčové oblasti, v nichž se Bell dostává na scestí: Ve své eschatologii (tj. v oblasti teologii zabývající se smrtí, soudem a konečným osudem lidstva), své soteriologii (učení o spasení) a svém chápání Boha. Bellovo podání dějin a jeho nešťastně chabá exegeze přispívají k problematičnosti těchto oblastí. Dalším zklamáním je absence konkrétních citací, jež by nám mohly umožnit lépe porozumět tomu, kde Bell hledá oporu pro svůj pohled. 
      Zklamání je to především proto, že Bell často čerpá z výtečných zdrojů, které ale všechny filtruje svou poněkud zdeformovanou interpretační optikou. Zdá se, že spíše než na Písmu, postavil Bell svůj náhled na nebe, peklo a všeobecnou spásu na románu „Velký rozvod nebe a pekla“ od C. S. Lewise. Některé Bellovy myšlenky jsou provokativní a stojí za to o nich přemýšlet a mluvit, ale mnohé z těch nejlepších pochází od jiných autorů a Bell bohužel příliš často zkreslí nebo jednoduše nezmíní důležité závěry, jež tito autoři nabízí. Pro čtenáře by bylo lepší, kdyby objevil, co skutečně říkají N. T. Wright, C. S. Lewis, Tim Keller nebo sama Bible spíše, než aby spoléhal na Bellův chybný výklad. 
      Než budeme pokračovat, je důležité poznamenat, že ačkoliv se Bell v některých velmi důležitých věcech mýlí, nezdá se, že chce záměrně svést druhé na scestí. Bellovi hluboce záleží na tom, předávat Boží lásku těm, kteří trpí. Bibli uznává jako v zásadě pravdivou – trvá na tom, že Ježíš Kristus je jedinou cestou ke spasení. Takže spíš než se soustředit na autorovy chyby, podívejme se na trám v našem vlastním oku. Jistě by nám všem prospělo být aktivnější a zanícenější ve sdílení Boží lásky a naděje evangelia.
     S tímto na mysli se pojďme podívat na chyby, které Bell udělal. Zaprvé, jeho problematická eschatologie. Zde nastává nejviditelnější odklon: Bell na konci třetí kapitoly definuje peklo ne jako místo, kde jsou věčně odděleni od Boží přítomnosti ti, kteří odmítli spasení, ale jako okamžité „následky, jež zažíváme, když odmítneme dobrý, pravdivý a krásný život, který pro nás Bůh má“. Podle Bella je peklo stavem, v němž se v daném okamžiku nacházíme, nikoliv místem trestu. Následky hříchu rozhodně mohou vést a často vedou k hrozivým – pekelným – následkům v našich životech, ale tyto následky blednou ve srovnání z konečnými důsledky toho, když se člověk setká se spravedlností svatého Boha potom, co odmítl dar spasení. Bell si neumí představit Boha, který by odsoudil lidi k věčnému peklu. Místo toho změní definici pekla a pak se pokouší změnit definici významu a rozsahu spasení. 
     Toto předefinování spasení je další velkou oblastí odklonu. Bell v podstatě tvrdí, že každý získá věčný život, pokud dříve či později přijme, že jej Ježíš spasil – pokud ne v tomto životě, pak v tom příštím – a Boží láska o ně bude usilovat tak dlouho, jak jen bude potřeba, aby nakonec zvítězila. Tímto se stává zastáncem jisté formy křesťanského universalismu a dokonce tvrdí, že jeho idea posmrtného spasení je podporována velikány jako je Luther, Jeroným, Basileios a Augustine. Bližší prozkoumání toho, co tito čtyři ve skutečnosti napsali, lze ovšem rychle objevit, že jasně odmítají Bellův universalismus – zejména Luther. Největší problém tohoto pohledu je, že svou snahou rozšířit Ježíšovo spasení Bell nedopatřením snižuje jeho význam. Najednou nezáleží na tom, zda uvěříme dobré zprávě a činíme pokání z našich hříchů, protože Bůh nás už spasil, ať už o tom víme nebo ne. Bellův pohled takto opomíjí důležitý aspekt spasení, totiž že lid Jeho smlouvy se těší z plnosti Božích zaslíbení založených na poznání a přijetí toho, co pro něj Bůh učinil. Toto opomenutí je nebezpečné, protože může snadno uvést do klamu, že jejich spása je zaručená (protože je, v posledku, zaručená pro všechny), ačkoliv tomu tak doopravdy není. 
     Poslední problém je Bellovo chápání Boha. Bellovi uniká skutečnost Boží svatosti, která jej odděluje od lidských bytostí, zejména v našem padlém stavu. Boží svatá láska není tím bezpodmínečným ujištěním západního liberalismu. Kevin DeYoung správně říká „svatá láska je ještě děsivější, než si Bell myslí a je ještě neuvěřitelněji milosrdná a bezplatná, než si Bell umí představit.“* Bellův růžový obrázek Boha nebere v potaz, že Boží svatá láska v sobě obsahuje i spravedlnost a že součástí spasení je i jistá nutnost, aby nás Bůh zachránil sám před sebou. Dobrá zpráva je, že svatý Bůh skrze Ježíše připravil způsob, jak se mohou ne-svatí lidé těšit z Jeho svaté přítomnosti.
      Bell zručně formuluje výborné otázky a vypráví přesvědčivé příběhy. Bylo by překvapivé, kdyby přečtení „Láska vítězí“ neprobudilo otázky či zvědavost, zda nejde něčemu v životě přijít lépe na kloub a zda Ježíš nenabízí něco, co stojí za prozkoumání. Bell píše s jasným záměrem čtenáře dojmout a rozvířit jeho myšlenky i pocity. Chce zavlažit namyšlené náboženské zasvěcence a chce nabídnout naději těm, které jisté druhy náboženství (zejména křesťanství) zranily, urazily či jinak poškodily. Bellovy cíle a touhy jsou chvályhodné. Jde jen o to, že Bellova růžová verze pekla a nebe a všeobecné spásy nefunguje, protože je nepravdivá. 
       Kde můžeme najít lepší odpovědi na otázky, které Bell vznáší? Pokud vás nebo někoho, koho znáte, inspiroval Bell zabývat se tématem do větší hloubky, můžete začít u knih, které Bell sám doporučuje: „K jádru křesťanství“ od C. S. Lewise (dostupné česky), „Překvapivá naděje“ N. T. Wrighta (dostupné česky) či „Marnotratný Bůh“ od Tima Kellera (dostupné česky). Kniha „Bolesť a utrpenie: ako kráčať s Bohom v ťažkých chvíľách“ Tima Kellera (slovensky) odvádí mnohem lepší práci, jde-li o zodpovězení těch nejtěžších otázek, položených v „Láska vítězí“. Na rozdíl od Bella vám Keller (a další výše zmínění autoři) představí mnohem úplnější obraz toho, kým Bůh je a jak Jeho láska vítězí.

* Každému, kdo touží po podrobnější analýze chyb obsažených v „Láska vítězí“, nabízí Kevin DeYoung výborné uvedení na pravou míru (bohužel jen v angličtině) na stránkách The Gospel Coalition.

https://www.thegospelcoalition.org/blogs/kevin-deyoung/rob-bell-love-wins-review/ (odkaz platný k 13. 11. 2020.)

 

Andrew Funka - Česká evangelikální aliance
(přeložil Martin Koutecký)

 
  • M4
  • Národní týden manželství