Ochrana dětí: základní fakta

ČEA / 04.02.2015

- Řada zahraničních i českých výzkumů již od šedesátých let opakovaně poukazuje na negativní dopady ústavní péče na vývoj dětí. Obzvláště škodlivá je ústavní péče v případě dětí do tří let, pro které je klíčové navázat pevnou vazbu ke stálé pečující osobě – obvykle matce. Toho není možné v kojeneckých ústavech dosáhnout.

- Přesto byl ještě donedávna v České republice jeden z nejvyšších podílů dětí do tří let v ústavní péči v Evropě.

- Situace se začala měnit v roce 2013, kdy nabyla účinnosti novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Díky této novele mohou dostávat za svou práci nově zaplaceno tzv. pěstouni na přechodnou dobu – pěstouni, kteří jsou kdykoli připraveni přijmout dítě do své péče a dočasně mu dát domov, dokud se pro dítě nenajdou adoptivní rodiče, nebo se nevrátí zpátky do své rodiny. V listopadu 2014 už bylo více než 250pěstounů na přechodnou dobu, kteří poskytovali péči více než 300 dětem.

- Díky tomu výrazně klesá počet dětí v kojeneckých ústavech, některé z nich už jsou poloprázdné.

- Byznys s dětmi – odebírání dětí z rodin, aby je mohli mít u sebe pěstouni – u nás ale rozhodně nekvete. Počet návrhů na tzv. předběžné opatření, kterým se umísťují děti do pěstounské péče na přechodnou dobu, klesá.

- Už totiž nestačí, aby sociální pracovnice došla do rodiny a na základě toho, že se jí na rodině něco nelíbí, navrhla odebrání dítěte. Sociální pracovnice musí provéstkomplexní vyhodnocení situace rodiny, sepsat individuální plán ochrany dítěte a v případě, že navrhuje umístění dítěte mimo rodinu, musí uspořádat takzvanou „případovou konferenci“ – setkání, kterého se účastní například lékař nebo učitel dítěte. Prostor pro svévolné, či zlovolné, jednání sociálních pracovníků není velký. K odebírání dětí z rodin dochází pouze v případech skutečného nenaplňování základních potřeb dětí.

- Přesto v ČR stále vyrůstá mimo svou rodinu v ústavní nebo náhradní rodinné péči příliš mnoho dětí.

- Přepočteno na tisíc dětí v zemi, je v ČR umístěno mimo svou rodinu dvaapůlkrát více dětí než v Anglii, o které kolují zvěsti, že se tam odebírají děti ve velkém.

- Hlavním důvodem pro tak velký rozdíl v počtu dětí umístěných mimo svou rodinu mezi ČR a Anglií je to, že rodinám v obtížné situaci je Anglii mnohem častěji nabízena pomocná ruka, než v ČR. Terénní sociální práce, která pomáhá rodinám s péčí o děti, je v Anglii výrazně lépe dostupná.

- V ČR na jednoho sociálního pracovníka, který pomáhá rodinám, aby nemusely být odebrány jejich děti, připadají desítky až stovky ohrožených rodin. Jedna analýza ukázala, že téměř 80 procentům rodin, jejichž děti byly umístěny do kojeneckého ústavu, nebyla předtím nabídnuta žádná podpora.

- Důvodem umístění dětí do ústavu v ČR také nadále v průměru v polovině případů zůstává to, že má rodina problémy s bydlením. V Anglii mají rodiny, kterým hrozí odebrání dítěte, na rozdíl od ČR, přednostní nárok podporu v oblasti bydlení, což je dalším důvodem, proč je v Anglii odebráno z rodiny méně dětí.

- Pokud chceme napomoci tomu, aby mohlo více dětí vyrůstat ve své rodině a mělo šanci na lepší dětství, můžeme:

- Poskytovat podporu ohroženým rodinám, nebo podpořit organizace, které už ohroženým rodinám pomáhají, ale nemají dost peněz na to, aby zaplatily dost terénních sociálních pracovníků.

- Tlačit na své radnice, aby více podporovaly organizace, které pomáhají ohroženým rodinám. Peníze města mají, jen je dávají na hokej či fotbal místo pomoci potřebným a rozvoj sociálního bydlení.

- Stát se pěstouny, kteří nabídnou domov ohroženým dětem. Obzvláště jsou potřeba pěstouni pro starší děti, romské děti a děti se zdravotním postižením.

 
  • M4
  • Národní týden manželství