Jak řešit konflikty ve sborech?

/ 12.09.2013

Holanďan Eddy de Pender se problematikou řešení sporů v církvi zabývá již sedm let. Vytvořil metodu, která má v této oblasti pomoci, pro nizozemskou Evangelikální alianci napsal příručku a vytvořil síť pracovníků, kteří jednotlivým společenstvím pomáhají. V říjnu v Praze povede seminář, kde chce předat své zkušenosti. Požádali jsme ho, aby některé postřehy sdílel i s čtenáři Života víry.

 

 

Dochází v církvi ke konfliktům často?

Rozhodně ano. Někdo k tomu řekl: „Neboť kde se shromáždí dva neb tři v mém jménu, tam vzniká konflikt.“ Konflikty jsou běžnou součástí života. Sbory mají ten problém, že se všechny ty různé konflikty ve jménu lásky snaží skrývat. Já jsem ale přesvědčen, že mnohokrát nejde o lásku, ale o strach. Máme tendenci tvářit se  pokojně, zatímco uvnitř zuří bouře. Nejde tedy o to, jak zařídit, aby ke konfliktům nedocházelo, ale jak vzniklé konflikty řešit.

 

Jak ke konfliktům dochází?

Když se tam, kde je různost názorů, nic nedělá, bude to podprahově narůstat a jednoho dne to vybuchne. To už ale bude těžší se s tím vypořádat. U nás v Holandsku se říká: Střecha se má opravit, když svítí sluníčko. Sbory by se měly zamýšlet, jak s názorovými rozdíly jednat.

 

Jak konflikty působí na členy sboru a na sbor jako celek?

Konflikty lidi hluboce poznamenávají. Působí jim mnoho bolesti, zabírají jim čas a vedou k tomu, že o problémech ve sboru hodně přemýšlejí i mluví. Důsledkem je, že investují mnohem víc času a energie k tomu, aby usilovali o sborovou soudržnost, než o to, aby byli připraveni ovlivňovat lidi mimo sbor.

 

Co když se konflikt dlouhodobě neřeší?

V Nizozemsku konflikty často narostou a jsou pak velmi závažné. Do většiny konfliktů je zatažen pastor. Mívá to trojí vyústění: Buď odejde pastor, nebo lidé, kteří se s pastorem dostali do konfliktu (většinou jde o lidi aktivní a schopné) a ve třetím případě dochází k rozdělení. Rozdělení je častější u společenství evangelikálního směru, nedochází k němu tak často ve sborech tradičnějších protestantských církví.

 

Jakým způsobem sborům v problémech pomáháte?

Když sbor s problémy nejedná, ale zametají se pod koberec, může po delší době dojít ke konfliktům, u kterých nikdo neví, proč vznikly. Klademe si otázky, proč k tomu a k tomu dochází. Usilujeme o širší perspektivu. Získat jasný pohled na to, proč se věci dějí, většinou trvá měsíce. Podobně dlouho trvá úsilí o to, aby se zklidnily emoce účastníků konfliktu. Teprve pak je možné pracovat na vyřešení celé záležitosti.

 

Jaké má vaše působení výsledky?

Většina lidí je spokojených, když se nám podařilo jim pomoci. Někdy to dopadne tak, že někdo musí opustit svoji funkci, třeba pastor nebo někdo ze starších. Ti vždycky spokojení nebývají, a třeba nás i kritizují. V situaci, kdy vás každý chce přesvědčit, že jeho úhel pohledu je ten nejlepší, usilujeme o to, abychom zůstali nestraničtí.

 

Je rozdíl mezi řešením konfliktů v sekulárních skupinách (například v ve výrobních a obchodních společnostech) a ve sborech?

V zásadě si myslím, že je to stejné. Sbory mají tu nevýhodu, že v nich lidé o konfliktech neradi mluví. Na druhou stranu je tu i výhoda, protože je mezi námi Bůh, který tam, kde byla smrt, vnáší nový život.

 

Jak je to s vleklými sborovými konflikty, kde už jsou mezi lidmi vykopány hluboké příkopy? Je i tam možné najít řešení?

Naděje tu vždycky existuje, ale pochopitelně to nebývá snadné. Úspěch má jednu podmínku: aby zúčastněným stranám šlo o řešení a ne o prosazení toho, co chtějí. Znamená to také, že lidé budou ochotní do řešení investovat čas.

 

Může být legitimním řešením rozdělení sboru na dvě společenství?

Nezdá se mi, že by to Bible zakazovala. Ježíš se za jednotu modlí, ale my tomu často špatně rozumíme. Různé a rozdílné sbory, to je prostě realita. Když se ale sbor rozdělí, je to smutné, a proto se vždycky snažíme, aby k tomu nedošlo.

 

Jakou roli by při řešení konfliktu ve sboru mělo hrát vedení denominace?

To je ale ošemetná otázka! Mnohokrát jsem zažil, že zásah vedení denominace do vitrosborového konfliktu situaci zhoršil. Denominační vedoucí si často myslí, že stačí, když řešením pověří zkušené osvědčené lidi. Má zkušenost říká, že to nestačí. Tito lidé totiž často vůbec nemají představu, jak v takové situaci jednat. Mají tendenci zaujmout stanovisko, a ostatní to cítí. Proto se přikloní k jedné ze znesvářených stran, čímž rozdělení ve společenství ještě prohloubí. Myslím, že nejlepší cestou k pomoci jsou zástupci neutrální organizace, kde jsou lidé, kteří mají s problémy tohoto typu zkušenosti a kteří v daném sboru najdou porozumění.

 

Co byste poradil těm, kteří se ve svém sboru cítí zneužívaní nebo mají pocit, že by v jejich sboru mělo dojít ke smíření?

Řekl bych jim, že jsem přesvědčen, že mohou udělat víc, než si myslí. Pokud jste členem daného sboru a nepatříte ani k jedné ze znesvářených stran, můžete pomoci opravdu hodně. Předně je důležité zůstat v klidu a nedat se opanovat emocemi. Nesnažte se být prostředníkem mezi oběma stranami. Zaměřte se na vedoucí a mluvte s nimi o tom, že řešit problémy je jejich zodpovědnost. Když řeknou, že žádný problém neexistuje, zbývá vám jediná věc, modlit se. Nikdy o žádném členu sboru nemluvte negativně. Když si někdo na někoho stěžuje, zastavte to a řekněte mu, ať s dotyčným promluví osobně.

 

A co když si někdo myslí, že ho vedoucí zneužívají?

Měl by se snažit ovládat své emoce. Měl by zajít za vedoucími a promluvit s nimi o tom. A zatřetí, měl by vyhledat někoho, kdo mu pomůže, jak kolem sebe vymezit hranice.

 

Co byste řekl k chystanému semináři?

Jsem moc rád, že mě KMS pozvala do České republiky. Církev je naděje světa, ale skutečný vliv může mít jen zdravá církev. Doufám, že v tom budu moci být pomocí. Na semináři bude prostor probrat i konkrétní individuální situace. Pokud má někdo konkrétní otázku, budu rád, když ji na semináři přednese. Těším se na všechny účastníky.

 

živi

 

Seminář „Řešení konfliktů ve sboru a služba smíření“ s Eddym de Penderem se koná 18. 10. v Praze. Bližší informace na webu http://smireni.kmspraha.cz.

 

 

Převzato se svolením z časopisu Život víry 2013/10, str. 22 (www.zivotviry.cz).

 
  • M4
  • Národní týden manželství